Kubíky a metry, jak to je ?

Standardní rozhovor dřevaře s krbařem, když dojde na objednávání dřeva:

„A kolik toho chcete ?“ ptám se já.

„Tři kubíky !“ odvětí sebejistě krbař.

A je to tady, zase ty kubíky. Projdeme si to ještě jednou.

Kubík, neboli plnometr, je imaginární (ideální) jednotka z hantýrky lesáků, lesočechů, neboli pracovníků Lesů ČR. Definuje se jako ideální krychle 1 x 1 x 1 metr úplně zaplněná dřevem. Dala by se dosáhnout tak, že nařežu prkna na metrovou délku a sestavím z nich krychli, kde nebude ani škvírka vzduchu.

Normálně se ALE dřevo vyskytuje (kromě nastojato) jako hromady klád, hromady metrových polen, hromady klestí, štěpky … prostě jakékoliv dřevní štěpky, kterou si (pravděpodobně kvůli výkazům a statistikám) pracovníci LČR přepočítávají na plnometry … ergo kubíky.

Hromady jakékoliv dřevní hmoty se měří na prostorové metry. Představte si bednu o vnitřních rozměrech 1 x 1 x 1 metr a naskládejte do ní polínka, metrová polena, klestí, štěpku … pokaždé v ní bude různě „kubíků“ dřeva. Zbytek bude tvořit vzduch a to podle toho, jak moc se Vám povede bednu zaskládat. Lesníci používají speciální převodní tabulky, aby jakýkoliv prostorový metr jakékoliv dřevní hmoty (s odlišnými mezerami plnými vzduchu) dokázali přepočítat na ideální „kubíky“.

Jenže ! Jako běžný zákazník se nepotřebujete zabývat s tím, jestli Vám dovezu „kubík“, ale jestli Vám dovezu poctivý „prostorový metry rovnaný“ (PRMr).

Co to je PRMr ?  … vezmu tu „metrovou bednu“, pečlivě do ní narovnám polínka, aby vzduchu bylo v metru co nejméně a to je to, co si zákazník dokáže změřit a zkontrolovat. Viz obrázek.

Rovnané dřevo, prostorové metry rovnané.

 

A co je to prostorový metr sypaný (PRMs) ? To je zase ta pomyslná bedna 1 x 1 x 1 metr, do které někdo „nasype“ polínka, asi takhle:

Sypané dřevo, prostorový metr sypaný.

Tam je vzduchu, co ? Proč se to dělá ? Protože štípací automaty nebo dopravníky vychrlí hromadu volně sypaného dřeva do náklaďáku, kontejneru, nebo big-bagu a každá další práce s rovnáním jsou náklady navíc. Takže se prodávají PRMs.

Pro přepočet mezi PRMs a PRMr se zase používají přepočtové tabulky. Obecně 1 PRMs obsahuje méně dřeva než 1 PRMr.

Prakticky, pokud vezmete 1 PRMr a vysypete ho volně do „beden“, naředí se a zabere cca 1,6 – 1,8 PRM. Opačně, když vezmete 1 PRMs (1 x 1 x 1 m s volně nasypanými polínky) a srovnáte ho pečlivě, dostanete cca 0,5 – 0, PRMr.

Mimochodem, v současnosti je matoucí kouzlo to, že někdo udává cenu za PRMr a někdo za PRMs. Když si dvě ceny chcete porovnat, musíte použít přepočtový koeficient.

Třeba, když koupíte 1 PRMs za 1000 Kč, tak to znamená, že PRMr stejného dřeva vás vyjde na 1600 – 1800 Kč.

To jsou triky, co ?

Takže volejte svého dřevaře a ptejte se: „za kolik máš prostorový metr rovnaný“ anebo „dovez mi 3 prostorové metry rovnané“. No a budete za machra :).

Tomáš Meloun

p.s. Víte proč se dřevo neobchoduje na kila / tuny ? Když se v lese porazí strom, může mít v sobě až 60 % obsahu vody, od té chvíle v něm kolísá obsah vody (vysychá i nasákává) a tím pádem neustále i hmotnost. Topit by se mělo dřevem, které dosáhne obsahu vody cca 20%. A to už je pořádně suché dřevo. Přesto (a to je legrační představa) s každým takovým polínkem vlastně chrstnete do ohně 1-2 deci vody.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *